20. říjen je Světovým dnem boje proti osteoporóze. V České republice je přibližně kolem 800 000 osob trpících tímto onemocněním. S ohledem na špatné stravovací a pohybové návyky mladé populace se tento počet každým rokem zvyšuje. Období dospívání je rozhodujícím obdobím, kdy se rozhoduje o tom, jestli dosáhneme množství kostní hmoty, které máme předurčeno geneticky. Ve věku od 30 let začínáme ztrácet 0,5-0,75% kostní hmoty ročně. Po přechodu ztrácí žena dokonce 3-5% ročně. Pokud se nám podaří vytvořit maximální množství kostní hmoty, snižuje se pravděpodobnost, že dosáhneme hranice osteoporózy, která je definována ztrátou minimálně 25% celkové kostní hmoty oproti zdravým jedincům ve věku 30 let.
Osteoporóza je nemoc, která obvykle nemá žádné varovné příznaky a projevuje se zhoršenou kvalitou kostní hmoty, jak z hlediska kvantity, tak kvality, která vede ke ztrátě pevnosti a odolnosti kosti. Osteoporóza se vlivem chronického nenápadného průběhu a vlivem nárůstu počtu postižených i vlivem zvyšujícího se průměrného věku, stává závažným zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem.
Osteoporóza patří mezi onemocnění, která vedou ke komplikacím, které z hlediska počtu dnů strávených na lůžku v nemocničním zařízení patří mezi ekonomicky nejnáročnější komplikace tohoto chronického a relativně nenápadného onemocnění.
Osteoporóza je stále ještě představována jako fyziologický projev stárnutí skeletu a nikoliv patologicky navozenou nerovnováhou mezi novotvorbou a odbouráváním kosti. Přehlíženou skutečností je první osteoporotická zlomenina v oblasti zápěstí, která přichází obvykle mezi 50-60 rokem věku, kdy zhruba trojnásobně převyšuje výskyt zlomeniny v oblasti kyčle, či obratle. Po ní pak zhruba od 60. roku věku se zvyšuje výskyt vzniku zlomeniny obratlového těla a horního konce stehenní kosti. Zatímco riziko zlomeniny zápěstí se od 60. roku věku nezvyšuje, výskyt zlomenin obratlových těl od 60. roku rovnoměrně stoupá. Zhruba v 70 letech se všechny 3 křivky setkávají a zatímco výskyt zlomených zápěstí se nezvyšuje, zlomeniny v oblasti kyčelního kloubu se zvyšují geometrickou řadou ( na rozdíl od obratlových těl, které mají rovnoměrný a trvalý nárůst až do 85. roku věku.
Zlomenina v oblasti kyčelního kloubu je riziková, jak z hlediska výskytu úmrtí po úrazu, bez ohledu na kvalitu ošetření chirurgicky či konzervativně, ale i z hlediska další samostatnosti pacient a jeho sebeobslužnosti.
I přes kvalitní a rychlou chirurgickou stabilizaci zlomeniny vede toto poranění k úmrtí u 15-20% pacientů, u mužů je uváděno dokonce 37% riziko úmrtí v prvním roce po zlomenině. Ještě výrazně vyšší riziko je u pacientů, kteří měli pohybový handicap již před vznikem úrazu. Do 5-ti let po úraze umírá až 50% pacientů. Po této zlomenině zůstává polovina osob závislá na péči druhé osoby a až 60% pacientů již není schopno běžné samoobsluhy.
Počty nemocných s osteoporózou, přepočteno na 100 000 obyvatel v České republice, je asi 25% u žen nad 50 let, přičemž celoživotní riziko vzniku osteoporózy je 30-40%.
Ačkoliv je řídnutí kostní tkáně přirozený proces související se stárnutím těla, existují možnosti účinné prevence, které mohou značně ovlivnit projevy nemoci. Základem je fyzická aktivita přiměřená zdravotnímu stavu a věku. Nejvhodnější činností je chůze alespoň 2 až 4 hodiny denně, vhodné je i plavání, pro mladší seniory i chůze na kole. Je nezbytné eliminovat i rizikové faktory jako jsou kouření, nadměrná konzumace kávy a alkoholu. Nezbytnou součástí prevence je dostatečný příjem vápníku a vitaminu D. Za normálních okolností, i s ohledem na chronickou medikaci ve stáří, je problematické dosáhnout doporučených denních dávek vápníku a vitaminu D pouze potravou. Protože lidský organismus musí za každých okolností udržet hladinu vápníku v krvi pro zajištění činnosti svalů a stabilizaci buněčných membrán, pak v okamžiku nedostatku vápníku v potravě uvolňuje vápník především v nočních hodinách z největší zásobárny a to z kostí. Tato mobilizace je vždy nadměrná a nadbytečný vápník se nevstřebá a vyloučí. Právě dostatečný příjem vápníku může této ztrátě kostního minerálu ze skeletu zabránit a sníží tak riziko vzniku zlomeniny.
A závěrem jedna zajímavost osteoporotických čísel:
Celoživotní riziko osteoporotických zlomenin u mužů ve věku nad 50 let je až o 27% vyšší, než je riziko vzniku rakoviny prostaty.
